Předměty:
- Výparník
- Rozšíření chladiva
- Zamrznutí výparníku
- Možné poruchy a závady
Výparník:
Vzduch vháněný do interiéru ventilátorem prostoru pro cestující prochází ochlazovacím procesem v důsledku zapnuté klimatizace. Tento proces ochlazování vzduchu probíhá ve výparníku. Výparník je zabudován pod přístrojovou deskou, v krytu topení. Skládá se ze zakřivených trubek s hliníkovými topnými deskami nebo z řad hliníkových trubek.
Plynné, odpařené chladivo proudí přes výparník. Výparník odebírá teplo a vlhkost ze vzduchu, který jím proudí ventilátor prostoru pro cestující nebo přitahuje odpařováním chladiva. Stejný účinek zaznamenáte, když se vám na kůži dostane dezinfekční kapalina; který je chladný díky rychlému odpařování dezinfekční kapaliny na vaší pokožce. Malá část tělesného tepla se přenáší do okolního vzduchu.
Vzduch z ventilátoru prostoru pro cestující předává své teplo výparníku. Ochlazený a odvlhčený vzduch je pak veden přes ventily ohřívače do správných výstupů a dostává se tak do interiéru.
Když je klimatizace vypnutá, ve výparníku je chladivo, ale není pumpováno kompresorem klimatizace. Vnitřní ventilátor jím v tu chvíli fouká nebo nasává venkovní vzduch. V tu chvíli výparník odebírá teplotu venkovního vzduchu.
Rozšíření chladiva:
Během cirkulace chladiva v klimatizačním systému prochází chladivo různými skupenstvími: kapalina, pára nebo kombinace obou. Těm se říká takzvané agregační stavy. Ve výparníku, jak název napovídá, se bude odpařovat chladivo. Po expanzi dochází k odpařování. Tomu se budeme podrobněji věnovat v další části.
Poté, co chladivo projde filtrační/sušicí vložkou, dosáhne expanzního ventilu s (vysokým) tlakem přibližně 15 barů a teplotou přibližně 55 stupňů. Tento ventil se montuje přímo na vstup a výstup výparníku. Přechod z vysokého na nízký tlak probíhá v expanzním ventilu. Uvnitř expanzního ventilu je zúžení, kterým je protlačováno chladivo. Toto zúžení snižuje tlak chladiva z přibližně 15 barů na 2 bary. Tento náhlý pokles tlaku má za následek pokles bodu varu chladiva. To způsobí, že se chladivo změní z kapalného na nasycenou páru. To znamená, že jsou přítomny částice páry i kapaliny.
K odpařování kapaliny je potřeba teplo. Pro umožnění přechodu z kapaliny na plyn odebírá chladivo teplo ze vzduchu proudícího přes výparník. Tento vzduch se ochlazuje a následně proudí do interiéru. Toto teplo způsobuje přeměnu kapalných částic na páru.
Existují dva typy expanzních ventilů: Thermal Expansion Valve (TEV) a kapilární. Oba typy jsou popsány na stránce expanzního ventilu.
Zamrznutí výparníku:
U některých vozů se může stát, že výparník zamrzne. V tu chvíli již vzduch nemůže proudit přes výparník, což znamená, že vzduch již není vháněn přes ventilační mřížky. K tomuto jevu často dochází po delším používání klimatizace. Kvůli extrémně nízké teplotě výparníku a přítomnosti nadměrné vlhkosti může vlhkost ve výparníku zamrznout a způsobit ucpání. Možnou příčinou může být ucpaný odtok vody.
Klimatizační systémy odebírají z venkovního vzduchu vlhkost, která se tvoří jako kondenzát na výparníku a je odváděna do ulice odtokem vody. Proto člověk při vysoké venkovní teplotě a zapnuté klimatizaci často vidí pod autem loužičku vody.
Pokud odtok vody funguje správně, můžete se podívat na způsoby, jak zvýšit teplotu výparníku. U některých vozů to lze ovládat elektronicky pomocí diagnostického zařízení v garáži. U systémů s kapilárou může poskytnout řešení výměna expanzního prvku. Lze namontovat kapiláru s větším zúžením, což má za následek menší snížení tlaku než u kapiláry s menším zúžením. Menší snížení tlaku má také za následek méně významný pokles teploty chladiva. To může stačit, aby se zabránilo zamrznutí výparníku.
Možné závady a závady:
Když klimatizační systém nefunguje správně, technik často nejprve zkontroluje tlaky v systému. V závislosti na poruše může být na vině výparník. Toto jsou nejčastější poruchy a závady výparníku:
- Únik: Jedním z nejčastějších problémů je únik. To může být způsobeno korozí, roztahováním a smršťováním a tím stárnutím materiálu. Výparník je zabudován do tělesa topení za přístrojovou deskou. Pro demontáž výparníku je často nutné demontovat celou přístrojovou desku a kryt topení. Jedná se o práci náročnou na pracovní sílu. Na obrázku níže vidíme demontovanou přístrojovou desku a kryt topení a vedle ní netěsný výparník BMW řady 1 (2012). Unikající chladivo může snížit výkon klimatizačního systému, což má v konečném důsledku za následek zcela prázdný systém. Když veškeré chladivo unikne a tlaky jsou příliš nízké, kompresor se již z bezpečnostních důvodů nezapne.
Pro kontrolu úniku používáme detektor netěsností. Když je instalace naplněna UV přísadou, jsou kolem netěsnosti viditelné žluté/zelené skvrny. Výparník je však často tak obtížně dosažitelný, že vizuální kontrola není možná. Řešení by měl poskytnout detektor netěsností. - Stažení nebo zablokování: Znečištění nebo deformace materiálu může omezit proudění vzduchu přes výparník. Měřením tlaků a teplot můžeme rozpoznat, zda tomu tak je.
Související stránka:
