Elektronika v moderních vozidlech nám umožňuje cestovat pohodlně a bezpečně. Okno již neotvíráme klikou okna, ale stiskneme tlačítko. Při zrychlování nemusíme manuálně předsouvat zapalovací systém: počítač motoru to udělá sám. Vypínačem zapneme stěrače a v případě nehody nás airbagy maximálně ochrání proti zranění. Emise vozidel jsou redukovány pomocí elektricky řízených komponent, díky čemuž jsou šetrnější k životnímu prostředí než v éře, kdy lidé jezdili s karburátorem (benzínový motor) nebo řadovým čerpadlem (dieselový motor) a vypouštěli mnohem více škodlivých výfukových plynů. Kvůli nulovým emisím uvidíme v příštích letech stále více elektrifikovaných pohonných jednotek ve všech vozidlech na veřejných komunikacích. Bez elektroniky zkrátka už desítky let nemůžeme žít.
Abychom získali přehled o tom, co elektronika obnáší, jsou základní pojmy, jako je napětí, proud a odpor, které lze vypočítat pomocí Ohmova zákona, zahrnuty do kategorie „základní elektronika“. Součástky, které najdeme na deskách plošných spojů ECU a které jsou součástí většího celku, naleznete na stránce „komponenty a zapojení“. Komponenty jako startér, snímač polohy klikového hřídele nebo krokový motor najdete v ostatních kategoriích.
ECU (Electronic Control Unit) lze vnímat jako počítač. Moderní vozidlo je plné počítačů: 10 až 80 počítačů není nic neobvyklého. Počítače získávají informace z analogových nebo digitálních senzorů a zpracovávají je pro ovládání akčního členu. Principy ovládání jsou v přehledu „ECU a digitální elektronika“. Kromě toho mezi sebou ECU komunikují mimo jiné prostřednictvím oblíbené sběrnice CAN (přehled: komunikace a sítě).
